Pokud jste si mysleli, že mým návratem z Francie končí slavná epocha tohoto blogu, měli jste jen poloviční pravdu.
Najdete mě a mého M. na novém blogu, který jsme se rozhodli tvořit spolu. Jeden vaří, druhý ochutnává. Jeden točí, druhý kritizuje. Tvoříme obrázky z lásky a skvěle se při tom doplňujeme...Posuďte sami, jak se nám bude práce dařit. Už teď se můžete těšit na Tarte caramel et fruits secs nebo Cookies s kousky čokolády nebo videorecept na Domácí francouzské bagety.
Těšíme se na vás.
B+M

Poslední týden na Belle-ile jen pršelo. Jakoby i počací vycítilo konec sezony a plakalo nad prázdnotou ostrova.

Opouštěla jsem Krásný ostrov se slzami v očích.
Když jsem poprvé spatřila Krásný ostrov, když se poprvé má noha dotkla půdy, kráčela jsem ve snu. Všechno mi připadalo tak neskutečné, tak neuvěřitelné. Pořádně jsem si neuvědomovala, co vše ostrov nabízí.
Až kolébavé houpání Acadie probudilo mé oči a mou mysl, až vychzející slunce nad útesy Krásného ostrova probudilo mé srdce. Již jsem necítila smutek. Nebyl to přeci konec. Byl to začátek něčeho nového. V tu chvíli jsem se už necítila slabě, ruce se mi přestaly třást a slzy nahradil spokojený úsměv na rtech...

A tak jsem seděla na zádi Acadie a pozorovala vzdalující se ostrov. Písčité pláže rozprostírající se podél skalnatých útesů, bílé domečky Palais, mohutné hradby monumentální citadely...Ještě dlouho jsem obdivovala ostrov, než nadobro zmizel mezi mořem a nebem.

A teď sedím doma, v Česku, a vzpomínám na úžasné obyvatele Belle-ile. Na to, jak ještě Palais spalo, když jsem se naloďovala; na to, jak se se mnou přišli rozloučit lidé, kterým na mě záleží; jak jsme plakali, objímali se a líbali na tvář a ujišťovali se, že se brzy shledáme; na to, jak mě málem nepustili na palubu, protože jsem se nedokázala rozloučit. Vzpomínám na to,  jak se ostrov vzdaloval a všichni stáli u majáku a mávali a volali nashledanou....

Francouzi milují černou: černé kalhoty, černé ponožky, černé kabáty...A tím seznam zdaleka nekončí. Černá je elegantní, černá je nadčasová. Jednoduše - neomrzí. Můžete ji kombinovat s čímkoliv, jakkoliv; nosit ji v létě, v zimě. A stále vypadat skvěle. Elegantně. Nadčasově.
Ale co víc Francouzi milují, jsou parfémy. Už dávno ví, že žena bez parfému je jako žena bez budoucnosti. Ne nadarmo je Coco Noir parfémem letošního podzimu. I u mě jednoznačně vítězí. Už jen proto, že je Chanel. A noir. A protože všichni Francouzi ví, že le noir, c'est simple, c'est bien. 

Soldat Louis je (stará) bretaňská rocková kapela. Tím "stará" jsem chtěla říct - vyzrálá. Takoví The Rolling Stones po bretaňsku :). Poprvé za celé léto jsem mohla zažít tu pravou nefalšovanou festivalovou atmosféru. No a taky, že jo. 
Thomas, francouzský tatínek, dostal 4 volné lístky, a jelikož Marie, francouzská maminka, pracuje i v neděli, nabídl mi jeden. V 21:00 jsme vyzvedli Thomasova nejlepšího kamaráda Thomase, jeho italskou au-pair Arianu a vyrazili jsme směr Sauzon. Následoval krátký "aperitiv" v místním baru a hurá na koncert s neopakovatelnou atmosférou. Všichni popíjeli Morgat, pivo z Belle-ile, bouřlivým potleskem odměňovali kapelu a nad hlavami mávali bretaňskými vlajkami. 
Po koncertě následoval "digestiv" v tom samém baru jako před tím, a poté, co nám kolem 1:45 ráno rozdali plastové pohárky s tím, že si pití můžeme dopít venku, protože zavírají, se jelo domů. 
Celou neděli jsme pak prováleli na gauči, ale koncert stál za to...však posuďte sami!

Palais piéton je krásná letní tradice, která se koná každý čtvrtek v komuně Le Palais. Od 18:00 se město uzavře, a jindy auty přeplněné ulice se během několika minut naplní lidmi. Všude voní cukrová vata, popíjí se Morgat, pivo z Belle-ile, na náměstí hraje kapela a vy se davem necháváte unášet ulicemi Le Palais; a v přístavu pozorujete zapadající slunce, které se posledními paprsky dotýká stožárů plachetnic, pak moře, až nakonec zmizí úplně.
Dnes byl Palais piéton ještě o něco krásnější. V 22:45 zhasly všechny pouliční lampy a Le Palais se ponořilo do naprosté tmy. Ale jen na krátký okamžik. Z emblematické citadely jsme pozorovali feu d'artifice. Poprvé jsem popíjela nepříliš chutné "pivo" Morgat, mrzla jsem a užívala si každý doušek toho letního večera...

1 banán
1 lžička Nutelly
1/2 lžičky slaného másla
1 plátek toustového chleba nebo správně kousek bagety

1 Jednoduše natřete plátek chleba máslem, poté nutelou, ozdobte plátky banánu a vychutnávejte.

Pozn.: Možná si klepete na čelíčko, proč solené máslo s Nutellou, co je to jako za kombinaci. Není to zrovna dietní, ale vaše chuťové pohárky pak nebudou chtít nic jiného. Nutella sama o sobě se může zdát příliš sladká, a právě v ten okamžik vstupuje na scénu máslo, které chuť Nutelly zjemní. A zrnka soli tomu přidají takové to jemné a tajemné pošimrání na jazyku...
Pozn2.: Slané máslo neznamená, že si ho osolíte, ale koupíte už vyrobené :)

Angličtina byla a vždy bude mou srdcovou záležitostí. Prostě mi v uších zní, jde mi na jazyk, dávám jí přednost před češtinou... Ale poprvé v životě je pro mě jednodužší se vyjadřovat ve francouzštině! Můžu číst celé romány, sledovat hodiny filmů v angličtině, ale odpovím vám francouzsky. Mission impossible - broken! Juchů.

1 J'ai bu du vin devant la mer.
Jednoduchá věta, na které se krásně cvičí francouzská výslovnost. Moje francouzská profesorka, Michele, mě ji nechá vyslovovat třeba půl hodiny v kuse, dokud prostě nevyslovím správně vin a devant (pozn: prostě to zní stejně). 

2 Nadávky
Jsou v každém jazyce a nevyhnete se jim. Některé jsou mírné, jiné..no, překlad si už dohledejte sami:)
Punaise!
Oblíbené slovíčko mého Julese (chlapeček). 
Merde!
Oblíbené slovíčko Thomase (tatínek).
Putain!
Oblíbení slovíčko (nejen) Pařížanů.
C'est horrible! 
Oblíbená věta Marie (maminka).
C'est vachement ... ! 
Oblíbená věta mé francuzské profesorky Michele.
Oh, les femmes!
Oblíbená věta Thomase.

3 Anglicismy
Angličtina vládne světu. Všechno je tu cool, holky ve třídě jsou stars, jí se tu hamburgers a steaks. Ale nebyli by to Francouzi, kdyby nebyli jiní. Čtou angličtinu francouzsky. Takže takový McDonald se stává le McDo [magdo], skupina Beatles je [le bytls], Halloween je rázem ['aloveen], cake [kek], bacon [bekn], a mohla bych pokračovat. Občas dá zabrat rozpoznat, co vlastně chtějí říct.

4 Les expressions imagées
neboli idiomy. Kouřit jako hasič, mít broskev, mít banán nebo dokonce mít hranolku, dát svůj jazyk kočce, dělat z něčeho sýr. To vše má ve francouzštině svůj význam. A opravdu se používají.

5 Super, petit, voilá, Oh la la, ouais
Všechno je tu super, všechno je tu petit,  za každou větou buď voilá nebo Oh la la. A s klasickým oui se ve Francii rozlučte - ouais (we).

Co pro vás znamená číslo 28?

Pro mne je to posledních 28 dní v "ráji na zemi". Posledních 28 dní mého "jiného života"; běhání na pláži, večeření dlouho do noci, přemlouvání se ke koupání v ledovém moři, francouzských rozborů, sladkých snídaní, každodenní francouzštiny, dlouhých procházek po ostrově, užívání si každé minuty....
Když se na to podívám z opačné strany, je to přesně 46 dnů co jsem tady ve Francii. Pro někoho se to může zdát jako věčnost, ale ačkoliv jsou tady Francouzi hodně "free" a vůbec se ničím nestresují, čas tu utíká moc, moc rychle. A co všechno mi přirostlo k srdci?  (nejen) 5 maličkostí. 
Bohužel nemám během dne ani chviličku času a večer usínám unavená kolem 21:00, budu je přidávat postupně...

Jídlo
1 Sladké snídaně
Jednou jsem si zkusila usmažit k snídani míchané vejce. Jednou. Zůstala jsem nepochopena. 
Mou pověst zachránila brioche au Nutella (vánočka s nutellou-národní snídaňové menu).

2 Dezert
Sladká tečka za každým jídlem. Nikdy dříve jsem si neuvědomila, jak něco malého a sladkého po jídle uspokojí chuťové buňky. Ať se jedná o petit yaourt, zmrzlinu nebo dezert právě vytáhlý z trouby...

3 Beurre salé
Tutová jednička letošního léta. Pokud jste stále neměli tu čest, obětujte ty hříšné peníze a kupte si pravé solené máslo. Dodá každému jídlu uplně jiný nádech. Já ho používám i do pečení. Je prostě jiné. A pokud cítíte sympatie k Normandii, vyzkoušejte pain-beurre-nutella - půlku bagety namažte soleným máslem, druhou půlku nutelou, spojte, zavřete oči a vychutnávejte...

4 Moules-frites
Francouzi milují plody moře. Snad všechno, co se hýbe a nachází se poblíž pláže, si s klidem naservírují na talíř. Ale u mě jednoznačně vedou slávky s hranolkami. A možná právě proto, že se k nim servírují hranolky...

5 Caramel au beurre salé
Hm. Beurre salé už znáte. Karamel také. Tak je spojte dohromady. 
Původně starý bretaňský zvyk dělat karamelový krém ze slaného másla se během posledních pár let stal naprostým hitem po celé Francii. Především v Paříži. Kdykoliv je v jídelním lístku napsané caramel au beurre salé, Pařížan prostě vyhrkne <<Oh, caramel au beurre salé...>>. 
Lekce 1 - Mluvte jako Pařížan:
<< C'était servi avec une boule de caramel au beurre salé..hyper bon! Ah, j'adore le caramel au beurre salé.>>
(No a bylo to servírované s kopečkem caramel au beurre salé...mega dobré! Ach, zbožňuji caramel au beurre salé.)

zdroj obrázku: http://call-me-cupcake.blogspot.fr/search/label/Macarons#.U9v7FYB_tzI

La Ferme de Sarah je rodinná restaurace nacházející se v blízkosti komuny Sauzon. Na první dojem nemusí půsbit nijak speciálně, protože samotná budova nevypadá nijak opečovávaně. Ale. Při vstupu jste uvítáni milým personálem (jak jinak, jsme v přeci v Bretaňi a tady je milý snad každý), a pokud máte štěstí, dostane místo na terase s výhledem na Le Phare de Poulains, maják, na samém konci ostrova a na golfové hřiště, nad kterým se prohání racci...

Ačkoliv výběr jídel není zrovna dvakrát velký (dva druhy koláčů, dva druhy salátů, dva druhy jídel pro děti,...), což se někomu může zdát jako nevýhoda, ceny jsou odpovídající (nízké). A navíc, všechny těsta jsou domácí, takže se nemusíte bát, že vám budou podstrčeny polotovary.