Už teď mám na ostrově spoustu známých. Když jedu na mém retro kole s košíkem napředu na nákup, srdečně mě zdraví a volají už z dálky <<ça va, Barbora?>> a nezapomenou mě pak políbit na obě líčka. Jsme přeci ve Francii.
A ti, co mě neznají (a neslyšeli mě mluvit, protože ačkoliv mluvím silným nářečím, stále mám přízvuk a gramatika taky občas zavrže) si myslí, že jsem mladší sestrou Marie, mé francouzské maminky. Finalement, j'ai l'air francaise! Juchů.
Nezapomeňte roztírač vložit do misky s vodou, aby se odmočily kousky palačinky.